Zelenskyj míří na Floridu za Trumpem. Po útoku na Kyjev volá po „silných krocích“ a připomíná, že Moskva mír nechce

Perex:
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je na cestě do USA, kde se má v neděli setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání proběhne na pozadí masivních ruských útoků na Kyjev, které zanechaly část metropole bez tepla a elektřiny a vyžádaly si oběti i zraněné. Současně se zvyšuje diplomatická aktivita: Zelenskyj se před Floridou zastavil v Kanadě, mluvil s evropskými lídry a spojenci řeší podobu aktualizovaného americko-ukrajinského mírového plánu. Klíčovými spornými body zůstávají bezpečnostní záruky a územní otázky.

Setkání Trump–Zelenskyj: mír na stole, ale bez shody s Moskvou

Zelenskyj má podle dostupných informací jednat s Trumpem na Floridě v rezidenci Mar-a-Lago. Tématem bude především revidovaný „20bodový“ mírový plán, který vznikl po jednáních amerických a ukrajinských zástupců a počítá mimo jiné se zmrazením fronty a debatou o demilitarizovaných zónách. Ukrajina zároveň trvá na tom, že klíčovou podmínkou pro dlouhodobou stabilitu jsou konkrétní bezpečnostní záruky.

Sám Trump v posledních dnech veřejně naznačil, že finální podoba dohody bude záviset na jeho souhlasu. Z ukrajinské strany zaznívá opatrný optimismus, ale zároveň jasný vzkaz: Kyjev nechce ustoupit v bodech, které by mohly otevřít cestu k dalšímu ruskému útoku v budoucnu.

Útok na Kyjev: drony, rakety a výpadky tepla

Jednání přichází krátce po intenzivním nočním bombardování Kyjeva, při kterém podle ukrajinských úřadů zemřeli lidé a desítky dalších byly zraněny. Ukrajinská strana uvedla, že Rusko na metropoli nasměrovalo stovky dronů a desítky raket a cílem byla také energetická a civilní infrastruktura.

Zelenskyj po útocích zopakoval, že Moskva podle něj „nechce mír“ a že spojenci mají prostor reagovat jen „opravdu silnými kroky“. Ruské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že údery mířily na energetická zařízení využívaná ve prospěch ukrajinských ozbrojených sil a vojensko-průmyslového komplexu.

Polsko zvedlo stíhačky, vzkaz zní: chráníme vzdušný prostor

Bezpečnostní dopady konfliktu se znovu promítly i do regionu. Polsko, které sousedí se západní Ukrajinou, oznámilo preventivní nasazení stíhacích letounů a posílení protivzdušné obrany a radarového dohledu. Později polská strana uvedla, že k narušení vzdušného prostoru nedošlo.

Krok Varšavy ukazuje, jak rychle se mohou masivní útoky na Ukrajinu přiblížit hranicím členských států NATO — a jak citlivě region reaguje na eskalaci v blízkosti své hranice.

Zastávka v Kanadě: Carney slibuje miliardovou pomoc

Ještě před cestou na Floridu Zelenskyj jednal v Kanadě s premiérem Markem Carneym. Ottawa oznámila dodatečnou hospodářskou pomoc pro Ukrajinu v hodnotě 2,5 miliardy amerických dolarů, která má podpořit finanční stabilitu země a pomoci s přístupem k dalším prostředkům přes mezinárodní instituce.

Carney zároveň označil ruské útoky za „barbarství“ a dodal, že jakákoli mírová dohoda bude vyžadovat ochotu Ruska spolupracovat.

Co bude rozhodovat: bezpečnostní záruky a Donbas

Z pohledu Kyjeva je klíčová otázka jasná: co přesně Ukrajina dostane jako záruku, že případné příměří nebude jen pauzou před dalším útokem. Ve hře mají být varianty podpory ze strany USA, evropských partnerů i NATO, ale konkrétní parametry se stále liší.

Druhým neuralgickým bodem jsou územní otázky, zejména východní Donbas. Zelenskyj v posledních dnech naznačil, že jednou z možností může být i model „volné ekonomické zóny“, který by měl pomoci odblokovat jednání — zároveň ale platí, že Rusko dosud nebylo ochotné dělat zásadní kompromisy.

Diplomatická neděle s otevřeným koncem

Schůzka Trump–Zelenskyj tak bude testem, zda se podaří sladit tlak na rychlou dohodu s požadavkem Ukrajiny na dlouhodobou bezpečnost. Ruské útoky na Kyjev navíc nastavují atmosféru jednání: Kyjev je interpretuje jako důkaz, že Moskva mluví o míru, ale jedná silou.

Výsledek nedělních rozhovorů může naznačit další směr: buď posun k reálnému příměří, nebo naopak pokračování války s tím, že diplomacie bude dál narážet na hranice toho, co jsou obě strany ochotné přijmout.

Autor: Lukáš Ferenc – LF Report
Zdroj: BBC News, Reuters, mezinárodní agentury – vlastní zpracování